Festival Povaleč

Sdílejí lásku k fotbalu, divadlu a dělají elektro alternativní hiphop, i když na hip hopu vyrostl jen jeden z nich. Tvoří nezávislá hudební videa, organizují koncerty v bizarních prostorech a vybírají peníze na Ukrajinu, aby mohli spoustě kámošům dát k Vánocům zase jen svoji hudbu. Loni vydali album, jehož název napovídá, že už v nejlepších letech mají krizi středního věku

Young Aesthete je zakladatel a kurátor oblíbené party Jašenie, působící mezi Bratislavou, Berlínem a Prahou. Ve svých setech propojuje vlastní produkci s autorskými DJ edity a plynule se pohybuje napříč žánry britské UK garage, bass, dub a breakbeatové hudby. Jeho hudební background perkusisty v berlínsko-slovenské kapele Tolstoys se výrazně promítá do jeho DJského projevu – charakteristického dynamickým mixem, rytmickou přesností a důrazem na perkusivnost. Supportoval jména jako Ahadadream, Sicaria, Badger, Eliza Rose a JAEL.

Pozdní večery a brzká rána před branami zahrady patří karaoke na E baru. Voda živá i Křídla motýlí jsou jeho každoročními stálicemi. Zazpívat si s Anetou Langerovou bude letos možné i před stagí při jejím živém koncertu. Kromě těch nejznámějších hitů představí i písně z kompilace Zázračná písně krajina 20 LET, které jsou průřezem její dosavadní hudební tvorby. Kompilaci Aneta vydala na 2CD k oslavám jejích 20 let na hudební scéně, stejně jako živý záznam koncertu s Janáčkovou filharmonií Ostrava a Maranatha Gospel Choir v pražské Lucerně, který vyšel na trojvinylu.

Po završení oslav vstoupila do další hudební etapy a se svými milovanými muzikanty vystupuje na festivalech, slavnostech a koncertech. Aneta během svého putování hudební krajinou nikdy neztratila samu sebe. Její touha po autenticitě ji naopak přivedla na cestu stát se nejen zpěvačkou a hudebnicí, ale také autorkou. Možnost komunikovat hudbou, sdílet své pocity a spojit se s lidmi, je pro ni splněný sen.

vgtbl.pl, hyperpop-jazz-punkové duo z Polska, kombinuje surrealistické vizuály s globálním postinternetovým zvukem. Jejich debutové album Vegetables Worldwide je chaotický hudební mix. Brazilský funk, gabber, smooth jazz a punková energie se zde střetávají a roztáčejí se do něčeho šťavnatého, nepředvídatelného a živého.

Pětičlenná kapela vyniká intimními vokály a podmanivými texty i barvitou instrumentací a nebojí se mísit žánry. Zkušenosti s koncertováním mají nejen z českých a slovenských klubů, ale pravidelně vystupují i v zahraničí.
Po EP Strange Shaped Flowers, kde kombinují vlivy folku a americany, následuje elektroničtější EP Silver Thing a loni vydané debutové album Tell Me When You Pass The Sun. Na nové desce se snaží propojit různé polohy, které vystřídali na minulých nahrávkách, a zaznamenat energii aktuální sestavy.

foto: František Javorský

Poprvé se na Povalči představí kapela, která byla kultovní už před 20 lety, když tenhle festival ještě ani neexistoval. A nyní čerství držitelé ceny Anděl vystoupí v sobotu na Áčku, hlavní stagi, aby všem ukázali, zač je toho post-metal.
Lvmen jsou už od devadesátých let synonymem pro ryzí temnotu. Jejich tvorba je pečlivě vystavěná koláž emocí, ticha a náhlých zvukových explozí. Samply z Markéty Lazarové a dalších klasických filmů rozbíjejí repetitivní pasáže, které uvádějí posluchače do transu, jen aby je následně rozdrtily masivní hradbou kytar.

Jejich hudba je jako rozsypaná mozaika, kterou někdo znova poskládal a ve výsledku působí ještě líp než na začátku. Bratia Vojdi milujou a vytváří propletené kompozice, přelévající se motivy a netradičně rozlámané rytmy. Všechno to sedí do sebe jako ozubená kolečka v hodinovém stroji. Různě velký, různý počty zubů, ale funguje to. Math rock, indie, prog rock nebo shoegaze – zhruba tak by to šlo škaltukovat. Experiment, instrumentální hlučné plochy, sebeironie a nadhled. Ideální záležitost pro ty, kdo rádi vyhledávají hudební originalitu a nebojí se syrovosti.

Irena Troupová / soprán, Jiřina Marešová / varhanní pozitiv

Hvězdné matiné plné barokní hudby a improvizace.

Music for a while… hudba kratochvilná, hudba pro potěšení, pro laskavou útěchu a povzbuzení, hudba lkající i jásavá, hudba schopná vyjádřit každou emoci, kladnou i zápornou. Umí vyzpívat hněv i žal, radost i tiché usebrání. Rozeznívá noty, které složili dávní mistři a dává prostor pro vlastní pojetí, dotváření ozdobami a improvizací.
Nechte se unést hudbou Henryho Purcella, Claudia Monteverdiho, Girolama Frescobaldiho, Claudia Meruly a dalších. Mezinárodně uznávaná sopranistka Irena Troupová a přední česká varhanice Jiřina Marešová představí barokní evergreeny v přísně stylovém i improvizačním hávu, passacaglia, ciaccona, ground, a hlavně celá škála emocí.

Vítejte v kouzelném světě barokních skvostů!

Irena Troupová
Přední česká sopranistka Irena Troupová si vydobyla mezinárodní renomé nejprve na poli historicky poučené interpretace staré hudby. Od 90. let, kdy žila v Berlíně, vystupovala na podiích celé Evropy, spolupracovala s T. Hengelbrockem, H. Armanem, J. Riffkinem, ansámblem Orpheon, La Morra ad., v ČR pak s J. Tůmou, B. M. Willi, se soubory Ensemble Tourbillon, Musica Florea, a mnoha dalšími. Svůj záběr postupně rozšířila o romantickou a moderní písňovou i operní tvorbu. Vystoupila v cyklech FOK, České filharmonie i PKF s dirigentem J. Hrůšou, opakovaně na festivalech Pražské jaro, Janáčkův máj, Concentus Moraviae aj. Podílela se na mezinárodně oceněné nahrávce opery B. Martinů „Le jour de bonté“ pro label Arco Diva, u něhož vydala též komplet písní Viktora Ullmanna (Schwer ist’s, das Schöne zu lassen), orchestrální písně Geraldiny Muchové a komplet písní Hanse Winterberga. Ráda experimentuje s hlasem a proto též spolupracuje i se soubory pro soudobou hudbu (BCO s P. Šnajdrem, Orchestr BERG, Prague Modern, Ostravská banda ad.) a se soudobými skladateli – M. Kopelentem, J. Duškem, P. Koeszeghym, M. Štědroněm, P. Kotíkem a mnoha dalšími. Věnuje se též odkazu meziválečných autorů (Schulhoff, von Hannenheim, Herschkowitsch, Klein, Krása ad.) na koncertech doma (recitály na festivalech Pražské jaro, Věčná naděje ad.) i zahraničí (Bayreuth, Berlin, Mnichov, Vídeň).
Irena Troupová vyučuje v současné době na JAMU na Katedře varhanní a historické interpretace a je vyhledávanou lektorkou na mezinárodních kurzech staré hudby.

Jiřina Marešová
Vystudovala varhany na Konzervatoři v Praze (prof. Josef Popelka) a na Hudební fakultě AMU Praha (doc. Jaroslav Tůma), pokračovala i na Hochschule für Musik und Theater Hamburg u prof. Wolfganga Zerera. Doktorský titul získala na AMU. Jiřina je uznávanou specialistkou na barokní hudbu, historické nástroje a varhanní improvizaci – což ji v roce 2004, coby jedinou finalistku ženu, vyneslo výrazné ocenění na soutěži v Schläglu. V roce 2006 se probojovala do semifinále soutěže Pražské jaro.

Pedagogicky působí na AMU a PedF UK a aktivně se podílí na výuce i v rámci České filharmonie. Koncertně vystupuje na předních festivalech (Smetanova Litomyšl, Český Krumlov) i v řadě dalších koncertních cyklů, spolupracujíc s Collegiem Marianem, Ensemble Damian, Musicou Floreou a dalšími ansámbly. Nahrává pro Český rozhlas a Českou televizi.

Svou tvorbu obohacuje o improvizační projekty propojující hudbu s výtvarným uměním, tancem či literaturou (Malý princ, Chrám plný květů, Kafkova Proměna, Křížová cesta ad.).

Kultovní kapela slaví 30 let! Když v roce 1996 vzniklo album Ohmophonica, Ohm Square byli první svého druhu v České republice. Z původně jednorázové spolupráce českých producentů a britské zpěvačky Charlotte „Charlie One“ Fairman se postupně vyvinula jedna z nejvýraznějších pražských elektronických skupin, známá spojením živých nástrojů s elektronickou energií a soulovým zpěvem. Kapela oživí klasické skladby a zároveň představí nový materiál – i po třech desetiletích zkrátka zůstává stejně progresivní a vitální jako dřív.

Proslulý Disco Scientist řečený Ventolin se zrodil v hlavě antropologa Davida Doubka již v roce 2007. Našlapanou show oživuje pestrá plejáda nástrojů, jako jsou staré samplery, analogové syntezátory a archaické drummachiny. Ventolin je milovníkem primitivního zvuku detroitského techna, italského disca a indického disco stylu zvaného „šrumbabumba“ z 80. let 19. století, hraného převážně dlaněmi na pleš.

foto: Michal Zahornacky