Festival Povaleč

Markéta Janoušková - housle

Podium nechť patří houslím v jejich nejčistší podobě! Renomovaná česká houslistka Markéta Janoušková, oceňovaná pro svůj sametový tón, technickou virtuozitu a originální dramaturgii, představí program, který propojuje hudbu tří staletí – od baroka až po současnost. Markéta, jako sólistka a komorní hráčka, vystupuje na prestižních pódiích po celé Evropě a její interpretace zaujímají schopností spojit hlubokou muzikalitu s výrazovou bezprostředností.

Program:
Johann Sebastian Bach - Aria (Goldberg variations)
Ursula Mamlok - From my Garden
Georg Philipp Telemann - Fantasia no. 7, TWV40:20
Jacques-Alphonse de Zeegant - L'Astre Bleu
Jiří Janoušek - Myjavian melodies, Folkloric melodies
Sergej Prokofjev: Sonata for violin solo D major op. 115

Markéta Janoušková (housle)

Česká houslistka Markéta Janoušková je ceněna pro svou mimořádnou uměleckou všestrannost jako sólistka i komorní hráčka. Pravidelně vystupuje na významných mezinárodních festivalech a prestižních pódiích, mezi něž patří Berliner Philharmonie, Elbphilharmonie Hamburg, Konserthuset Stockholm či Wigmore Hall, kde působí jako rezidenční umělkyně se Smetanovým triem.

Je rovněž vyhledávanou nahrávací umělkyní. Vydala sólové album L’Astre Bleu a podílela se na kompletní nahrávce houslového díla Miloslava Kabeláče. Spolupracovala s osobnostmi, jako jsou Josef Suk, Shlomo Mintz, Albrecht Mayer či Charles Olivieri-Munroe.

Studovala na Pražské konzervatoři, Akademii múzických umění v Praze, Chicago College of Performing Arts a Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Je zakladatelkou a uměleckou ředitelkou projektu FolkloreClassic, který propojuje svět klasické a lidové hudby.

vgtbl.pl, hyperpop-jazz-punkové duo z Polska, kombinuje surrealistické vizuály s globálním postinternetovým zvukem. Jejich debutové album Vegetables Worldwide je chaotický hudební mix. Brazilský funk, gabber, smooth jazz a punková energie se zde střetávají a roztáčejí se do něčeho šťavnatého, nepředvídatelného a živého.

Sdílejí lásku k fotbalu, divadlu a dělají elektro alternativní hiphop, i když na hip hopu vyrostl jen jeden z nich. Tvoří nezávislá hudební videa, organizují koncerty v bizarních prostorech a vybírají peníze na Ukrajinu, aby mohli spoustě kámošům dát k Vánocům zase jen svoji hudbu. Loni vydali album, jehož název napovídá, že už v nejlepších letech mají krizi středního věku

Jejich hudba je jako rozsypaná mozaika, kterou někdo znova poskládal a ve výsledku působí ještě líp než na začátku. Bratia Vojdi milujou a vytváří propletené kompozice, přelévající se motivy a netradičně rozlámané rytmy. Všechno to sedí do sebe jako ozubená kolečka v hodinovém stroji. Různě velký, různý počty zubů, ale funguje to. Math rock, indie, prog rock nebo shoegaze – zhruba tak by to šlo škaltukovat. Experiment, instrumentální hlučné plochy, sebeironie a nadhled. Ideální záležitost pro ty, kdo rádi vyhledávají hudební originalitu a nebojí se syrovosti.

Pozdní večery a brzká rána před branami zahrady patří karaoke na E baru. Voda živá i Křídla motýlí jsou jeho každoročními stálicemi. Zazpívat si s Anetou Langerovou bude letos možné i před stagí při jejím živém koncertu. Kromě těch nejznámějších hitů představí i písně z kompilace Zázračná písně krajina 20 LET, které jsou průřezem její dosavadní hudební tvorby. Kompilaci Aneta vydala na 2CD k oslavám jejích 20 let na hudební scéně, stejně jako živý záznam koncertu s Janáčkovou filharmonií Ostrava a Maranatha Gospel Choir v pražské Lucerně, který vyšel na trojvinylu.

Po završení oslav vstoupila do další hudební etapy a se svými milovanými muzikanty vystupuje na festivalech, slavnostech a koncertech. Aneta během svého putování hudební krajinou nikdy neztratila samu sebe. Její touha po autenticitě ji naopak přivedla na cestu stát se nejen zpěvačkou a hudebnicí, ale také autorkou. Možnost komunikovat hudbou, sdílet své pocity a spojit se s lidmi, je pro ni splněný sen.

Leoš Hort je performer na modulární syntezátor a zakladatel brněnského kazetového vydavatelství Bükko Tapes, které vydává hudbu východoevropských bedroom producentů. Hudba HRTL si prošla cestou od klasických nástrojů k moduláru, kde se z post-witch-housu vyvinula směrem k repetitivním rytmům s bohatými melodickými i zvukovými prvky, proměnlivou atmosférou a hravými strukturami. Jeho živá vystoupení stejně jako nahrávky jsou improvizované a 100% hardware. House s osmdesátkovým feelem, fluorescentní techno nebo temné bublavé beaty, zkrátka HRTL nikdy nehraje dvakrát to samé.

Z drag queen v královnu českého queer-popu. David Daniel aka Miss Petty tvoří futuristický taneční pop, který se zábavnou formou dotýká témat, jako jsou body positivity, bourání stereotypů a aktivismus v boji za práva LGBTQ+ lidí v Česku.
Poprvé se Miss Petty objevila na Povalči v roce 2023, kdy zde představila dnes již ikonický song Teplo a Mír. A letos se vrací s ještě větší novinkou – na Povalči proběhne festivalová premiéra zbrusu nové živé kapely jinak řečeno známá hudba v novém kabátě a s novou energií!

Tvorba v Praze usazené hudebnice a režisérky Karoliny Beranove je měňavá a pestrá. Se svou kapelou dokáže ohromit vášní i sebevědomím, zároveň dojmout křehkostí a upřímností. V EP My Movies, kde zrcadlí život filmařky, nás vyzývá, abychom se stali hlavními hrdiny vlastního příběhu.

V Berlíně usazená psychedelická kapela má kořeny ve slovanském a keltském folklóru.
Jejich živá vystoupení jsou intenzivní, fyzická a hluboce propojená – vtahují publikum do společného transu svobody a uvolnění. Koncertují po celé Evropě, dvakrát hráli na festivalu Glastonbury. Minulý rok vydali album The Buzz plné přátelství, lásky a živé energie, kterou šíří po celém světě. Nahráli ho analogově a živě ve vlastním berlínském studiu Sundown Studios.

foto: Dominik Friess

Proslulý Disco Scientist řečený Ventolin se zrodil v hlavě antropologa Davida Doubka již v roce 2007. Našlapanou show oživuje pestrá plejáda nástrojů, jako jsou staré samplery, analogové syntezátory a archaické drummachiny. Ventolin je milovníkem primitivního zvuku detroitského techna, italského disca a indického disco stylu zvaného „šrumbabumba“ z 80. let 19. století, hraného převážně dlaněmi na pleš.

foto: Michal Zahornacky